Kalous pustovka: výskyt v Česku, hnízdění, potrava a potulný způsob života

Fascinující příběh sovy, která se vymyká pravidlům

Představte si sovu. Pravděpodobně vidíte nočního tvora houkajícího v temném lese. Kalous pustovka (Asio flammeus) však tuto představu boří. Je to sova otevřených plání, která loví i ve dne a místo na stromech hnízdí na zemi. Je to skutečný ptačí nomád, který nezná hranice a putuje tisíce kilometrů tam, kde je zrovna prostřeno.

Kdo je „ohnivá" sova?

Latinské jméno flammeus znamená „ohnivý" nebo „plamenný". Toto pojmenování dokonale vystihuje jeho až okrové zbarvení, které mu slouží jako dokonalá maskovací uniforma v suché trávě a rákosinách.

Ačkoliv je příbuzným u nás běžného kalouse ušatého (Asio otus), jsou jako den a noc. Kalous ušatý žije v mozaice lesů, loví striktně v noci a má oranžové oči. Kalous pustovka naopak miluje otevřené mokřady, stepi a pole, loví často ve dne a má jasně žluté oči.

Zajímavost: Pustovka je světoobčan (kosmopolitní druh) s 11 uznávanými poddruhy. Najdete ji na všech kontinentech kromě Antarktidy a Austrálie. Na Havaji či Galapágách dokonce vytvořila unikátní ostrovní formy, které na rozdíl od našich „tuláků" žijí trvale na jednom místě.

Jak ho poznat v terénu?

Pustovka je středně velká sova, která díky dlouhým křídlům působí za letu mohutněji, než ve skutečnosti je (váží jen cca 200–500 g). Délka těla se pohybuje mezi 34–43 cm, přičemž samice jsou většinou o něco větší. Rozpětí křídel dosahuje 96–107 cm, což je důležité pro plachtění nízko nad zemí.

Je to samec, nebo samice? Oříšek i pro odborníky

Je třeba říci narovinu: Spolehlivě rozlišit samce od samice v terénu je extrémně obtížné a často nemožné. Zbarvení se mezi pohlavími překrývá a 100% jistotu dává často jen rozbor DNA. Zkušení pozorovatelé však mohou u kvalitních fotografií nebo při odchytu odhadovat pohlaví podle těchto tendencí:

Život nomáda: Kde je jídlo, tam jsem já

Kalous pustovka není klasický stěhovavý pták, který létá pravidelně na jih a zpět. Je to potravní nomád. Jeho cesty řídí hlad a výskyt jeho hlavní kořisti – hrabošů.

Díky moderním GPS vysílačkám vědci zjistili fascinující data. Jedna samice hnízdila jeden rok ve Skotsku a další rok až v deltě řeky Pečora v Rusku – to je přesun o 3 131 km! Jiný jedinec uletěl ze Skotska do západní Afriky (Mauritánie) přes 6 900 km za pouhých 40 dní. Pustovky dokážou letět rychlostí až 70–80 km/h po dobu devíti hodin v kuse.

Zimní společenství: V zimním období pustovky potlačují svou teritorialitu a vytvářejí volné skupiny. Často nocují společně na zemi ve vysoké trávě (tzv. deniště). Zajímavým jevem je, že se pustovky často připojují k zimním deništím kalousů ušatých. Můžete tak narazit na smíšené skupiny, kdy pustovky sedí v jejich těsné blízkosti.

Pustovka je potravní specialista. Analýzy ukazují, že drobní savci (především hraboši) tvoří až 98 % její potravy. Loví tak, že pomalu plachtí nízko nad loukou (tzv. quartering) a kořist hledá zrakem i sluchem.

Unikátní rok 2019: Pustovčí invaze v ČR

V České republice kalous pustovka běžně spíše jen zimuje a protahuje. Hnízdění bylo vždy vzácností (0–5 párů ročně). Rok 2019 však přepsal učebnice.

Díky masivnímu přemnožení hraboše polního došlo k „invazi" pustovek. Zaznamenáno bylo 102 případů hnízdění, převážně na jižní Moravě. Protože bylo jídla dostatek, samice snášely více vajec (průměrně 6,5, někdy až 8). Místy hnízdilo až 2,2 páru na 10 km², což je hustota srovnatelná s oblastmi, kde se vyskytují běžně (např. Skandinávie). I přes vysoký počet hnízd byla celková úspěšnost odhadnuta jen na cca 28 % – mnoho hnízd padlo za oběť predátorům nebo zemědělské technice.

Rodinný život na zemi

Kalous pustovka je jednou z mála sov, která si staví hnízdo na zemi. Hnízdo tvoří jednoduchá jamka v trávě nebo rákosí. Mláďata se líhnou po cca 4 týdnech. Protože hnízdo na zemi je rizikové (lišky, prasata), malá sovíčata se rozlézají do okolní trávy už ve věku 12–15 dní, dávno předtím, než umí létat.

Ohrožení a ochrana

I když je pustovka mistrem přežití, v moderní krajině to má těžké. Mezi hlavní faktory ohrožení patří:

• Zemědělství: Protože hnízdí na zemi v polích (často vojtěška) a loukách, mnoho hnízd a mláďat je neúmyslně zničeno při seči a sklizni.
• Ztráta biotopů: Ubývá mokřadů, ruderálních ploch a neobhospodařovaných luk.
• Predace: Na zemi jsou snůšky snadným terčem pro lišky či prasata divoká.
• Kolize: Vzhledem k lovu nízko nad otevřenou krajinou jsou ohroženy srážkami s auty a také větrnými elektrárnami.

Ochrana spočívá v podpoře pestré krajiny – vytváření biopásů, ochrana mokřadů a v případě nalezení hnízda domluva se zemědělci na vynechání seče v jeho okolí.

Závěrem

Kalous pustovka je důkazem toho, že příroda není statická. Je to dynamický letec, který spojuje kontinenty a připomíná nám, jak důležité je zachovat v krajině místa pro divoký život. Bez zdravé krajiny, kam patří i hraboš polní, se zhroutí celý ekosystém.