Kowa Ambasador: První dny v terénu

Únor 2025 — Spektivy, dalekohled a české ptačí nebe

Když se řekne „ambasador optické značky," leckoho napadne reklamní fotky s logem a usmívající se tvář v katalogu. Moje realita je ale jiná — zamrzlá pole, ranní mlhy a hodiny trpělivého pozorování v terénu. Právě proto jsem rád, že spolupráce s Kowa Optimed stojí na skutečné práci v přírodě.

V únoru 2025 jsem poprvé vyrazil do terénu s kompletní sadou optiky od Kowy. Chtěl jsem si vybavení pořádně osahat v reálných podmínkách — v mrazu, větru, při pozorování na krátkou i extrémně dlouhou vzdálenost. A musím říct, že výsledky mě v lecčems překvapily.

Výbava, se kterou jsem vyrazil

Kowa mi jako ambasádorovi poskytla dva spektivy a jeden dalekohled. Každý kus má svůj specifický účel a přednosti, které se v terénu krásně doplňují.

Orlí mořští na Příbramsku — síla spektivu na 3 500 metrů

Jedna z prvních výprav vedla do okresu Příbram. Původní plán byl úplně jiný, ale příroda má svůj vlastní scénář. Při skenování krajiny dalekohledem Genesis XD33 jsem na vzdáleném kopci zaregistroval siluety velkých dravců. Nasadil jsem spektiv TSN-66A a potvrdil: několik dospělých orlů mořských (Haliaeetus albicilla) odpočívajících na vrcholku kopce.

Vzdálenost? Přibližně 3 500 metrů. Na fotografii to bohužel nevypadá nijak oslnivě — při takové vzdálenosti jsou i orli jen body v krajině a hlavním problémem bylo asi moje nadšení z nálezu. Ne, teď vážně, při digiscopingu na takhle velké vzdálenosti hraje největší roli vlnění vzduchu. A jelikož vyšlo krásné slunce, z původních celkem dobrých ranních pozorovacích podmínek se stala téměř fata morgána. Takže na fotky to v tuto chvíli prostě nebylo. Ale spektiv umožnil jednoznačnou identifikaci druhu – jestli se jedná o mladé nebo staré orly, jestli staví hnízdo nebo jen odpočívají. Také se dalo krásně pozorovat jejich chování a lety po okolí. A právě to je podstata pozorování — ne vždy jde o dokonalou fotku, ale o spolehlivé určení a radost ze samotného zážitku. S tímhle nástrojem se dá z dobrého místa krásně odpozorovat i možné hnízdění.

Sýček obecný na Litoměřicku — 80 metrů a komín

Úplně jiný zážitek přineslo pozorování sýčka obecného (Athene noctua) v oblasti Litoměřicka. Tentokrát šlo o zcela náhodné setkání — při průjezdu vesnicí si moje partnerka Daniela všimla drobné siluety na komíně starého stavení. Sýček obecný v celé své kráse, ve vzdálenosti pouhých 80 metrů.

Při takové vzdálenosti spektiv Prominar TSN-66A ukázal, co umí. Ostrý, kontrastní obraz s výbornou reprodukcí barev. Sýčkovo peří s jemnými skvrnami, výrazné žluté oči, typický „zamračený" výraz — vše bylo vidět v detailu, který dělá z pozorování skutečný zážitek. Dal nám sice jen asi 2 minuty času, než přeletěl jinam, ale bylo to moc fajn setkání.

Sýček obecný patří k druhům, jejichž populace v České republice dlouhodobě klesá. Každé pozorování tohoto druhu je cenné nejen ornitologicky, ale i osobně — vždy mě potěší, když se s ním v krajině potkám.

Kalousi ušatí na Litoměřicku — denní úkryt přes spektiv

Při obhlídce terénu na Litoměřicku jsem narazil na zimní komunální deniště kalousů ušatých (Asio otus). Tito noční dravci se v zimě často sdružují v hustých jehličnanech, kde přes den odpočívají. Najít je vyžaduje trpělivost a opatrnost — kalousi jsou při denním spánku citliví na rušení a je důležité dodržovat dostatečný odstup.

A právě zde se opět ukázal přínos kvalitního spektivu. Kowa Prominar TSN-66A mi umožnila pozorovat a fotografovat kalouse ze vzdálenosti, která ptáky nijak nerušila. Fluoridový objektiv 66A nabízí díky většímu průměru lepší světelnost než menší 55S — a právě proto jsem pro digiscoping dosud používal výhradně šestašedesátku. Při pozorování okem přes okulár je obraz ještě asi dvakrát lepší než to, co dokáže zachytit mobilní telefon.

Sekvence fotek výše ukazuje postupné přibližování od celkového pohledu po extrémní detail. Poslední snímek zachycuje jednotlivá pírka obličejové masky kalouse, kontury zobáku i jemné struktury peří kolem očí. A to je „jen" digiscoping přes mobilní telefon — živý obraz přes okulár spektivu je ještě podstatně ostřejší a plastičtější. Kvalitní optika vám při pozorování sov přinese zážitek, který žádná fotka plně nezachytí.

Hazmburk z 8 500 metrů — test optiky na hranici možností

Když jsem si nastavil spektiv na vzdálený kopec s hradem Hazmburk v Českém středohoří, nečekal jsem, že bude tak daleko. GPS ukázalo vzdálenost 8 500 metrů. Na takovou vzdálenost je pozorování silně ovlivněno atmosférickými podmínkami — vzduchové proudění, vlhkost, smog. Přesto byl Hazmburk přes Prominar TSN-66A čitelný a rozpoznatelný.

Tento test neměl být primárně o ptácích, ale o tom, co od optiky můžete čekat v extrémních podmínkách. Na 8,5 km samozřejmě nemůžete determinovat ptačí druhy — ale věže hradu, obrysy zdí a dokonce struktury zdiva byly přes spektiv viditelné. Pro pozorování ptáků je takový dosah irelevantní, ale ukazuje optickou kvalitu soustavy.

Větrné elektrárny na 3 000 metrů — téma, které se týká ptáků

Během výpravy v okolí okresu Karlovy Vary jsem narazil na skupinu větrných elektráren. Přes spektiv TSN-66A jsem je pozoroval ze vzdálenosti přibližně 3 000 metrů. Proč to zmiňuji v článku o pozorování ptáků? Protože větrné elektrárny jsou jedním z témat, které se ornitologické komunity přímo dotýkají.

Monitorování střetů ptáků s větrnými elektrárnami je důležitou součástí ornitologické práce. Kvalitní optika umožňuje sledovat chování ptáků v blízkosti rotorů ze bezpečné vzdálenosti, aniž by pozorovatel vstupoval do ochranného pásma. Spektiv s dobrým rozlišením je při tomto typu práce nenahraditelný.

Káně rousná na Karlovarsku — dvoudenní výprava s Ondrou Boháčem

Vrcholem únorových výprav byla dvoudenní expedice za káněmi rousnými (Buteo lagopus) v okrese Karlovy Vary. Na tuto výpravu jsem vyrazil společně s kolegou ornitologem Ondrou Boháčem. Přesnější lokalitu záměrně neuvádím — jedná se o citlivý druh a ochrana jeho zimovišť má přednost před jakoukoliv publicitou.

Káně rousná je zimní host ze severní Evropy a Sibiře, který se v Čechách vyskytuje nepravidelně a jeho počty kolísají v závislosti na potravní nabídce (především hraboši) v hnízdním areálu. Najít a spolehlivě určit tento druh vyžaduje systematické prohledávání otevřené krajiny — a přesně tady se ukázala síla kombinace dalekohledu a spektivu.

Proč byl dalekohled Genesis XD33 klíčový?

Během dvou dnů v otevřené krajině Karlovarska jsme s Ondrou a s mou partnerkou Danielou najezdili desítky kilometrů a prošli řadu lokalit. A právě tady se ukázala jedna věc, kterou jsem nečekal: Kowa Genesis Prominar XD33 10x33 byl při hledání káně rousné důležitější než spektiv.

Proč? Při vyhledávání dravců v rozlehlé krajině potřebujete optiku, kterou můžete mít neustále u očí. Dalekohled musí být lehký, aby vás nebolely ruce po hodinách skenování horizontu. Musí mít čistý, kontrastní obraz, abyste na první pohled rozlišili siluetu káně rousné od běžnější káně lesní. A musí být dostatečně kompaktní, abyste ho měli vždy po ruce — na krku, v kapse bundy, připraveného k okamžitému použití.

Genesis XD33 10x33 přesně toto splňoval. Při hmotnosti kolem 500 gramů a kompaktních rozměrech jsem ho měl neustále na krku bez únavy. Obraz byl čistý, s výborným kontrastem i za zhoršených světelných podmínek zimního dne. Zvětšení 10x je pro vyhledávání dravců ideální — dost na to, abyste rozlišili detaily zbarvení na stovky metrů, ale ne tolik, aby se obraz třásl v ruce.

Role spektivu při hledání káně rousné

Samozřejmě, spektiv měl svou nezastupitelnou roli. Jakmile dalekohled odhalil potenciálního kandidáta, nasadil jsem spektiv Kowa Prominar TSN-55S pro detailní determinaci. Právě u káně rousné je to klíčové — zbarvení tohoto druhu je mimořádně variabilní a k bezpečnému odlišení od káně lesní (Buteo buteo) potřebujete vidět detaily opeření, strukturu pásků na ocasu a zbarvení spodiny křídel.

TSN-55S se při této výpravě osvědčil jako výborný „druhý spektiv" — lehčí než TSN-66A, rychle nasaditelný, s dostatečným rozlišením pro determinaci na vzdálenosti, kde dalekohled už nestačil. Práce ve dvojici dalekohled + spektiv fungovala jako sehraný tým.

Co jsem se naučil za první dny s Kowa optikou

Únorové výpravy byly pro mě cennou lekcí. Ne proto, že bych poprvé držel v ruce kvalitní optiku — ale proto, že jsem poprvé mohl srovnávat jednotlivé kusy výbavy v různých situacích a na různé vzdálenosti.

Shrnutí a co bude dál

První únorové dny jako ambasádor Kowa Optimed potvrdily, že tato optika patří k tomu nejlepšímu, co si do terénu můžete vzít. Ať už jde o špičkový spektiv Prominar TSN-66A pro extrémní vzdálenosti, kompaktní TSN-55S pro rychlé nasazení nebo připevnění přímo na okno auta (brzy vám ukážu jak na to), nebo dalekohled Genesis XD33, který se stal mým nejčastějším společníkem v krajině.

V nadcházejících měsících plánuji podrobnější testy jednotlivých kusů, srovnání v různých podmínkách a samozřejmě další terénní výpravy za českými ptáky. Sledujte birding.cz a můj YouTube kanál Joho Birding.