První dny života

Labuť velká patří mezi největší vodní ptáky Evropy a její mláďata – cygneti – jsou naopak jedním z nejkřehčích obrazů jarní přírody. Po zhruba pěti týdnech sezení na vejcích se líhnou mláďata pokrytá jemným šedohnědým prachovým peřím.

Už krátce po narození dokážou samostatně chodit, plavat i hledat potravu, a proto hnízdo opouštějí velmi brzy. Jejich schopnost samostatného pohybu je však vyvážena velkou zranitelností, a tak je od prvních hodin života neustále doprovázejí oba rodiče.

Vzhled a vývoj

Cygneti jsou typicky šedí, s tmavým zobáčkem i nohama. Během léta postupně rostou, peří jim houstne a s věkem začínají přepeřovat do šatů dospělých. Tento proces trvá několik měsíců a plného bílého zbarvení dosahují až ve druhém roce života.

Existuje i vzácná genetická varianta, tzv. „polská labuť", kdy se mláďata líhnou již bílá. Takové jedince lze ale v přírodě vidět jen výjimečně.

Rodičovská péče

Jednou z nejkrásnějších podívaných v přírodě je labutí rodina na vodě. Samice i samec mláďata neustále hlídají, vodí je na bezpečná místa a chrání je před predátory. Typické je i chování, kdy mláďata zalézají rodičům pod křídla, nebo se nechávají vozit na jejich hřbetech.

To jim poskytuje nejen bezpečí, ale také teplo, protože i v jarních měsících bývá voda chladná. V období výchovy mláďat bývá rodina nesmírně soudržná a samec se nebojí odhánět ani mnohem větší nepřátele.

Potrava a růst

Na rozdíl od mnoha jiných ptáků labutí rodiče své potomky přímo nekrmí. Mladí ptáci si potravu obstarávají sami – nejprve drobné vodní živočichy, plankton a larvy hmyzu. Ty jim dodávají nezbytné bílkoviny k rychlému růstu.

S postupem času se jejich jídelníček mění a převažovat začínají měkké části vodních rostlin. Díky této kombinaci živočišné a rostlinné potravy rostou velmi rychle a během čtyř až pěti měsíců dorůstají do velikosti téměř dospělé labutě.

První lety a osamostatnění

Když cygneti dosáhnou věku kolem čtyř až pěti měsíců, mají již plně vyvinutá křídla a začínají trénovat let. První pokusy bývají nemotorné, ale s každým dnem získávají sílu a jistotu.

Rodinná soudržnost přitom přetrvává – mláďata zůstávají s rodiči po celé léto a často i přes zimu. Teprve následující jaro, když se pár chystá na další hnízdění, jsou mladí jedinci vyhnáni a musejí se osamostatnit.

Nebezpečí a úmrtnost

Navzdory ochraně rodičů není přežití mláďat jisté. Čelí útokům lišek, kun, dravých ptáků, ale i velkých ryb. Velké riziko představuje i člověk – zejména krmení pečivem, které vede k podvýživě a deformacím křídel.

Častým problémem jsou také rybářské vlasce a háčky, do nichž se mladé labutě mohou zamotat. Přesto, pokud mají vhodné prostředí a dostatek potravy, dokáže pár úspěšně vyvést i několik mláďat, která se pak stávají ozdobou našich rybníků a řek.

Poznámka

Pozorování labutích rodin je jedním z nejkrásnějších zážitků jarní a letní přírody. Při setkání s těmito velkými ptáky je důležité zachovat respektující vzdálenost a nekrmit je nevhodnou potravou, která může mláďatům škodit.