Lyskonoh úzkozobý – rozšíření, chování a pozorování v ČR
Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) je drobný bahňák, který většinu života tráví na vodě a vyznačuje se neobvyklým chováním i obrácenými pohlavními rolemi. V České republice jej pozorujeme nejčastěji během tahu, kdy se objevuje na rybnících, pískovnách i jiných klidnějších vodních plochách. Následující text shrnuje základní informace o vzhledu, rozšíření, migraci, hnízdění a možnostech pozorování tohoto druhu u nás.
Osobní setkání s lyskonohem
Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) je asi 20 cm velký elegantní bahňák z čeledi slukovitých, známý nejen svým zjevem, ale hlavně neobvyklým způsobem rozmnožování. Zatímco většina ptáků má samce jako barevnější pohlaví, u tohoto druhu je tomu naopak – samice jsou pestřejší a aktivně vyhledávají partnery.
Výskyt a migrace: Hnízdí v arktických oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Přezimuje na otevřených tropických mořích, například v Arabském moři nebo západním Tichém oceánu.
Ve svatebním šatu: Samice jsou větší a nápadnější – mají šedou hlavu s bílou skvrnou nad okem, výrazný červenohnědý pruh na bocích krku a tmavě šedá záda s kontrastními pruhy. Samci jsou menší a méně nápadní, s méně výraznými barvami.
Balzové a hnízdní chování: Samice přilétají na hnízdiště jako první a soupeří o samce. Hnízdo staví společně, ale po snesení vajec samice hnízdo opouští a o vejce a mláďata se stará samec. Inkubace trvá 17–21 dní. Samice se může pokusit o další hnízdění s jiným samcem – tzv. polyandrie. Výzkum v Kanadě však ukázal, že ji praktikuje jen asi 8 % samic.
Potrava a chování: Živí se drobnými bezobratlými, larvami hmyzu a planktonem. Typicky krouží na vodní hladině, čímž víří vodu a přibližuje potravu k povrchu.
Závěrem: Lyskonoh úzkozobý bourá běžné představy o pohlavních rolích. Jeho životní strategie, vzhled i migrace jsou jedinečné. V Česku se vyskytuje zřídka – většinou během zpětného tahu mladých ptáků na rybnících či jiných vodních plochách.
Já měl to štěstí, že jsem narazil na krásnou samici, která mi pózovala tak, že se mi téměř nevešla do záběru (rybník mi ztěžoval manévrování při focení těsně nad hladinou).
Taxonomie a charakteristika druhu
Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) patří do čeledi slukovitých (Scolopacidae), přestože se svým způsobem života liší od typických bahňáků. Je významným zástupcem rodu Phalaropus, do kterého patří ještě lyskonoh ploskozobý a lyskonoh dlouhozobý. Všichni tito ptáci jsou do značné míry vázáni na vodní prostředí, často daleko od pobřeží.
Druh je adaptován na život na hladině – má laločnaté prsty, které mu umožňují plavat i manévrovat na rozbouřené vodě. Jde o vysoce tažného ptáka, schopného překonávat tisíce kilometrů mezi arktickými hnízdišti a tropickými zimovišti.
Základní údaje o druhu
- Vědecký název: Phalaropus lobatus
- Čeleď: slukovití (Scolopacidae)
- Velikost: přibližně 17–19 cm
- Rozpětí křídel: kolem 30–32 cm
- Status v ČR: pravidelný, ale málo početný migrant
- Typická stanoviště: tundra a mokřady v době hnízdění, mořské a vnitrozemské vody v době tahu
Rozšíření a výskyt v České republice
V České republice druh nehnízdí, ale pravidelně se objevuje během jarního i podzimního tahu. Nejčastější pozorování pocházejí z jihočeské rybniční pánve, jižní Moravy a dalších oblastí s rozsáhlými vodními plochami. Většinou jde o jednotlivce nebo malé skupiny zdržující se několik dní až týdnů.
Západní migrační trasa
Západní migrační trasa lyskonoha úzkozobého, jak ji ukazuje mapa, patří k nejpozoruhodnějším zjištěním moderní ornitologie posledních let. Její skutečný průběh se podařilo potvrdit až díky použití geolokátorů, které odhalily, že část evropské populace míří na zimoviště až do východního Tichého oceánu.
Odkud startuje
Tato trasa (na mapě vyznačená šipkou směřující na západ) začíná u hnízdních populací v Evropě a severním Atlantiku. Konkrétně jde o oblasti jako Shetlandské ostrovy (Velká Británie), Island a pobřežní tundra Grónska.
Kam směřuje
Ptáci následně přelétají Severní Atlantik směrem na západ. Na mapě je patrná klíčová tahová oblast v Kanadě – Bay of Fundy, která funguje jako významná zastávka nebo migrační koridor během přesunu.
Přes kontinent do Pacifiku
Hlavní tahová šipka pokračuje dále přes Severní Ameriku a končí v rozsáhlé zimní oblasti ve východním Tichém oceánu. Jde především o oblast Humboldtova proudu u pobřeží Peru a Ekvádoru a dále severněji i o vody v okolí Střední Ameriky, kde ptáci zimují na otevřeném moři.
Tento objev byl překvapivý, protože se dříve předpokládalo, že evropské populace zimují převážně v Indickém oceánu. Díky sledování dnes víme, že část lyskonoha úzkozobého volí extrémně dlouhou západní trasu přes Atlantik až do Pacifiku – a mapa tento pohyb přehledně znázorňuje.
Celková délka západní migrační trasy lyskonoha úzkozobého je přibližně 9 000 až 11 000 km v jednom směru (podle konkrétního startovního bodu a průběhu tahu).
- Shetlandy / Island → Bay of Fundy (Kanada): cca 3 200–3 800 km
- Bay of Fundy → Great Salt Lake / střed USA: cca 3 000 km
- střed USA → zimoviště u Peru / Ekvádoru (Humboldtův proud): cca 3 000–3 500 km
Souhrnně tedy vychází tah z hnízdišť do zimovišť zhruba na ~10 000 km. V rámci celého ročního cyklu (tam i zpět) tak může jeden pták urazit i přes 20 000 km.
Ohrožení a ochrana
Populace lyskonoha úzkozobého je citlivá na změny v tundrových ekosystémech a degradaci mokřadů. Klimatická změna, vysychání rašelinišť a zhoršování kvality mořského prostředí na zimovištích představují dlouhodobé hrozby. Pro ochranu druhu je zásadní zachování kvalitních tahových zastávek i šetrné hospodaření na rybnících.
