Samec motáka lužního je živoucím symbolem jednoho z největších ochranářských úspěchů v České republice. Tento elegantní dravec s charakteristickým šedým zbarvením a černými konci křídel představuje naději pro budoucnost druhu, jehož populace vzrostla z kritických 80 párů na začátku tisíciletí na současných více než 300 hnízdících párů. Zatímco jeho nenápadná partnerka pečuje o vajíčka a mláďata, samec se stává hlavním živitelem rodiny – během hnízdního období loví až 10 kilometrů od hnízda a v elegantních akrobatických představeních předává potravu samici přímo ve vzduchu. Jeho nápadné teritoriální lety a svatební rituály jsou klíčem k úspěšnému rozmnožování tohoto kriticky ohroženého druhu.
Samec motáka lužního – elegantní lovec polí
Popis a poznávací znaky
Samec motáka lužního je jedním z nejelegantnějších evropských dravců. S délkou těla 43-47 cm a rozpětím křídel kolem 100-110 cm patří k menším středním dravcům. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 250-280 gramy, což je výrazně méně než u samice.
Dospělý samec je nezaměnitelný díky svému popelavě šedému zbarvení se světlou spodinou těla. Nejdůležitějším poznávacím znakem jsou černé konce křídel a výrazný černý příčný pruh na svrchní straně křídel, který je patrný zejména za letu. Mladí samci získávají toto charakteristické zbarvení postupně během prvních let života. Na některých fotografiích můžete vidět samce/samici s GPS loggerem, který na ně umístil Dušan Rak (Anitra)
Chování a rozmnožování
Samci přilétají na hnízdiště z afrických zimovišť koncem dubna, o několik dní dříve než samice. Ihned obsazují teritoria a začínají s nápadnými svatebními lety – předvádějí akrobatické výkruty, střemhlavé pády a vlnovité lety vysoko nad budoucím hnízdištěm.
Typické je vzdušné předávání potravy, kdy samec vypustí kořist ve vzduchu a samice ji obratně zachytí v letu. Během hnízdění samec zajišťuje většinu potravy pro samici i mláďata, přičemž loví až 10 kilometrů od hnízda. Aby samice zahnízdila, samec ji nosí potravu, dá se říct, že si ji krmí, aby byla připravena ke snůšce.
Samice na hnízdě natráví mnoho času, i když jsou mláďata ještě v prachovém peří, buď posedává kolem a hnízdo střeží, nebo často sama i loví kolem hnízda ať už hraboše nebo zelené kobylky. Zajímavostí je, že některé dominantní samci mohou být polygamní a starat se o dvě samice současně.
Aktuální situace a ochrana
Podle nejnovějších dat z let 2020-2025 hnízdí v České republice přes 300 párů motáků lužních, což představuje obrovský úspěch ochrany – ještě v roce 2001 to bylo pouze 80-120 párů (birdlife.cz, 2024). Nejvíce párů hnízdí na Vysočině, v jižních Čechách a na jižní Moravě.
Josef Veselý, zasloužilý ornitolog a spoluautor knihy "Moták lužní" z roku 2016, dlouhodobě koordinuje monitoring druhu ve Středočeském a Jihočeském kraji a působí i na Rakovnicku. Jeho systematická práce přispěla k vývoji účinných ochranných opatření – připravované video z terénu bude dokumentovat dohledávání a ochranu včetně předávek potravy, krmení a chování samce, samice i mláďat na hnízdě.
Vyhledávání hnízd
Při hledání hnízd sledují ochránci především chování samců. Ti často krouží nad hnízdním teritoriem a provádějí charakteristické přelety s potravou. Samec zaletává do obilí vždy přibližně na stejné místo, kde předává kořist samici. Dále se sleduje samice, která potravu nosí často přímo na hnízdo, nebo do hnízda nosí například stébla trávy.
Hnízda se nacházejí v 88 % případů v obilných polích, zejména v pšenici a ječmeni, ale hnízdí často i v mokřadech. Jednu malou lokalitu může sdílet i několik párů, jen v těsné blízkosti s motáky pochopy.
Kritické období nastává koncem června a v červenci, kdy probíhají žně. Bez aktivní ochrany by většina hnízd byla zničena sklízecí technikou. Proto ornitologové úzce spolupracují se zemědělci a instalují kolem nalezených hnízd ochranné oplocenky, které chrání mláďata před kombajny i predátory.
