Moták lužní a kobylka zelená

Moták lužní (Circus pygargus) je elegantní středně velký dravec s dlouhými křídly a štíhlým tělem. Hlavní složkou jeho potravy jsou drobní hlodavci, v letních měsících ale výrazně využívá i velký hmyz – především kobylku zelenou (Tettigonia viridissima). Nálezy z českých hnízd ukazují, že z 13 zaznamenaných bezobratlých kořistí jich bylo 11 právě kobylek zelených.

Samci dorůstají délky 43–47 cm s rozpětím křídel 95–110 cm, samice jsou větší (47–55 cm, rozpětí 110–125 cm). Samci mají šedé zbarvení s černými špičkami křídel, samice a mladí ptáci jsou hnědí s výrazným bílým ocasním polem. Charakteristický je nízký, plachtivý let těsně nad zemí při lovu. Hnízdí na zemi v obilných polích, někdy i v mokřadech, což ho činí zvláště zranitelným vůči zemědělským aktivitám.

Letní lov motáka lužního

Na sklizeném poli ve středu léta usedl samec motáka lužního s úlovkem – statnou kobylkou zelenou. Během hodování dravec kobylce opatrně odtrhává dlouhá křídla, podobně jako to samice motáka dělávají při přípravě hmyzích soust pro mláďata na hnízdě. Tento úlovek dobře ilustruje pestrost potravy motáků lužních v letním období.

Hlavní složku jídelníčku motáků lužních tvoří drobní hlodavci (zejména hraboši). V menší míře však tito elegantní dravci uloví i ptáky, plazy nebo větší hmyz – a právě mezi hmyzí kořistí výrazně figurují velké zelené kobylky.

Kobylka zelená jako kořist

Kobylka zelená (Tettigonia viridissima) je sytě zelený druh velké kobylky, vyskytující se téměř v celé Evropě a hojně také na území České republiky od nížin až do pahorkatin. Samice dosahují délky těla až 38 mm a s dlouhými křídly působí opticky ještě větší. V letních měsících se dospělci hojně vyskytují i na loukách a okrajích polí, kde se mohou stát snadnou kořistí predátorů.

Charakteristika a chování

Tento druh kobylky je převážně dravý – dospělí jedinci aktivně loví jiný větší hmyz, i když příležitostně okusují také části rostlin. Samci se ozývají charakteristickým hlasitým cvrkáním, kterým lákají samice. Bohatý výskyt těchto kobylek v létě z nich činí vydatný a snadno dostupný zdroj potravy pro motáky lužní.

Závěr

Pozorování motáka lužního lovícího kobylku zelenou ilustruje pozoruhodnou adaptabilitu těchto elegantních dravců. Zatímco hlavní složku jejich potravy tvoří drobní hlodavci, schopnost využít bohatý výskyt velkých kobylek v letních měsících ukazuje na jejich potravní flexibilitu. Tato vlastnost je klíčová pro přežití v měnícím se prostředí zemědělské krajiny, kde motáci lužní čelí mnoha výzvám spojeným s intenzifikací zemědělství a úbytkem vhodných hnízdišť.