Samice motáka lužního – nenápadná ochránkyně hnízda
Samice motáka lužního (Circus pygargus) je klíčovou postavou v příběhu záchrany tohoto kriticky ohroženého druhu. Zatímco nápadně šedí samci přitahují pozornost lety nad poli, nenápadné hnědé samice nesou hlavní břemeno péče o potomstvo – jejich zbarvení s bílým kostřecem je dokonalou kamufláží během 27–30denní inkubace vajec přímo na zemi. V krajině, kde se populace zotavuje z pouhých několika párů na více než 300 hnízdících párů, je role samice zásadní pro budoucnost druhu.
Samice motáka lužního zůstává nenápadná, ale je to právě ona, kdo nese hlavní břemeno péče o potomstvo. Její hnědé zbarvení s charakteristickým bílým kostřecem je dokonalou kamufláží během inkubace vajec přímo na zemi.
🎥 Unikátní záběry motáků lužních přímo z hnízda – z monitoringu a ochrany hnízd v České republice.
Popis a poznávací znaky
Samice motáka lužního je výrazně větší a těžší než samec – váží 300–450 gramů při délce těla až 50 cm a rozpětí křídel 110–115 cm. Tato velikostní převaha, typická pro dravce, jí umožňuje lépe chránit hnízdo a mláďata.
Poznávací znak
Hnědé zbarvení svrchu s výrazným bílým kostřecem (bílé peří nad ocasem), který je za letu nejnápadnějším znakem. Spodina těla je světlejší s podélným hnědým pruhováním, křídla i ocas mají tmavé příčné pruhování.
Mladé samice lze od mladých samců rozeznat podle tmavší hnědé duhovky. Na některých fotografiích můžete vidět samce/samici s GPS loggerem, který na ně umístil Dušan Rak (Anitra).
Chování během hnízdění
Samice přilétají na hnízdiště o několik dní později než samci, obvykle koncem dubna až začátkem května. Po spáření si samice sama vybírá místo pro hnízdo a staví jednoduchou plošinku z trávy a stébel přímo na zemi v hustém porostu.
Inkubace
Samice zajišťuje veškerou inkubaci vajec, která trvá 27–30 dní. V této době prakticky neloví a je závislá na potravě od samce. Typická snůška obsahuje 3–5 bílých vajec. Po vylíhnutí zůstává na hnízdě první dva týdny nepřetržitě, zahřívá holá mláďata a chrání je před deštěm či sluncem.
Ale viděl jsem samici odpočívat na odsedávkách, nebo lovit potravu v blízkosti hnízda ještě v době, kdy měla růžová mláďata, ještě nepokrytá prachovým peřím. Chování prostě určuje potravní nabídka – a když není dost potravy a samec létá daleko, sama loví jak hraboše, tak třeba zelené kobylky.
Viz galerie
Péče o mláďata
Samice je hlavní pečovatelkou – rozkusuje přinesenou kořist a krmí mláďata zobák do zobáku. Postupně je učí samostatnosti, až nakonec jen shazuje kořist na okraj hnízda. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 30–35 dnů, ale první lety jsou krátké a nejisté.
Karel Poprach, předseda organizace TYTO a spoluautor s Josefem Veselým knihy o motácích (2016), zdokumentoval, že úspěšnost hnízdění výrazně závisí na ochraně samice. Vyrušená samice může hnízdo opustit, což vede k uhynutí mláďat.
Viz galerie
Ochrana a aktuální data
V letech 2018–2022 bylo na jižní Moravě monitorováno 30–76 párů ročně s průměrnou úspěšností 1,07–2,50 mláďat na pár v závislosti na potravní nabídce (motak.tyto.cz – projekt Jihomoravský kraj). Samice s mláďaty jsou nejzranitelnější během žní.
Ochranné oplocenky
Oplocenky z králičího pletiva s oky maximálně 15 mm účinně chrání hnízdo před zemědělskou technikou i predátory. Samice bez problémů prolétá shora a pokračuje v péči o mláďata.
Návrat populace
Díky systematické ochraně vzrostla česká populace z několika párů před 40 lety na současných více než 300 hnízdících párů. Přesto zůstává moták lužní kriticky ohroženým druhem závislým na aktivní ochraně.
Zanechat komentář
Zobrazit všechny komentáře →