Poštolka rudonohá na toulkách

Osobní zkušenosti s pozorováním

Rudnožky se u nás zastaví opravdu jen na pár týdnů – v květnu a pak zase koncem srpna a v září při potulce po hnízdění. Právě tehdy jsme s přítelkyní vyrazili na místo, kde jsme je čekali… jen s nadějí, že je vůbec zahlédneme. Nakonec se nám poštěstilo nejen vidět, ale i vyfotit – na snímku je mladý pták. Samce ani samici jsme tehdy nepotkali, ale i tak to byl parádní zážitek.

To bylo v roce 2023. Při druhém výletu na podzim 2024 jsme měli větší štěstí – viděli jsme samce, samice i mladé. Celkem 26 ptáků na jednom stromě! Ale samozřejmě… bez foťáku (smutný, smutný). Ale jak říkám – není to vždycky o focení. Už jen to, vidět je všechny pohromadě, byl naprosto úžasný moment.

Takže letos na podzim? Jdu do toho zas! Mimochodem, to, že posedávají na drátech, je pro ně typické – stejně jako u jiných dravců jim to poskytuje parádní rozhled.

Co je pohnízdní potulka

Pohnízdní potulka je období, kdy ptáci po skončení hnízdění opouštějí kolonie a volně se toulají krajinou. Nejde ještě o přímý tah do Afriky, ale o rozptýlený pohyb za potravou a vhodnými místy k odpočinku. Poštolky rudonohé se tak mohou během léta objevovat stovky kilometrů od svých běžných hnízdišť.

Proč k potulkám dochází

Po hnízdní sezoně už ptáci nebrání teritorium ani nekrmí mláďata. Mohou se proto přesouvat tam, kde je aktuálně nejvíce potravy. Poštolky rudonohé se živí hmyzem a drobnými obratlovci, a tak vyhledávají polní lokality se sklizní nebo oblasti bohaté na saranče a vážky.

Typické je i jejich společenské chování – po vyhnízdění se rády sdružují do větších skupin a nocují společně, často ve stovkách či tisících jedinců.

Mladí a dospělí: rozdílné strategie

Nejvíce se toulají mladí ptáci v prvním roce života. Jejich potulky mohou mít až invazní charakter – v některých letech se objevují ve velkých počtech daleko od hnízdišť. Tak tomu bylo například v roce 2014, kdy se poštolky rudonohé dostaly do celé střední a východní Evropy.

Dospělí ptáci bývají usedlejší – často se drží blízko svých kolonií nebo známých nocovišť a na tah do Afriky vyrážejí už koncem srpna. Mladí jedinci zůstávají v Evropě déle a migrují později.

Trasy a oblasti potulek v Evropě

Poštolky z Panonské oblasti (Maďarsko, Slovensko, Rumunsko) se při potulkách pohybují hlavně v jihovýchodní Evropě, ale část se vydává i na sever a západ. Bývají zaznamenány v Německu, Polsku, Dánsku, dokonce i v jižním Švédsku. V některých letech se objevují hejna na pobřeží Baltu.

Velmi významná jsou velká nocoviště, kde se před odletem shromažďují stovky až tisíce ptáků. Taková byla popsána v Maďarsku, Rumunsku nebo na Ukrajině.

Výskyt v České republice

Česko neleží v jádru hnízdního areálu. Historicky u nás poštolky hnízdily hlavně na jižní Moravě, po roce 1973 ale nebyly doloženy žádné páry. Většina našich pozorování tak souvisí s pohnízdní potulkou a podzimním tahem.

Nejčastěji se objevují v srpnu a září na jižní a střední Moravě, někdy i ve Slezsku. Pozorovány bývají jednotlivé poštolky lovící nad poli, výjimečně i menší skupinky. V letech 2012 a 2014 jich bylo zaznamenáno výrazně více – šlo o invazní vlny mladých ptáků.

Dokladem původu některých jedinců je kroužkování: v roce 2012 byl na Slovácku chycen pták okroužkovaný jako mládě v Rumunsku, který urazil přes 400 km.

Nově potvrzená hnízdění v Česku

Po dlouhé pauze se poštolka rudonohá do Česka přece jen vrátila i jako hnízdící druh.

2019 – ornitolog Ondřej Boháč s Tomášem Oplockým prokázali hnízdění u Hrdibořic na Olomoucku. Pár vyvedl celkem pět mláďat – první potvrzené hnízdění od roku 1973.

2023 – monitoring přinesl rekordní čísla: tři potvrzená a tři možná hnízdění v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Celkově bylo mezi lety 1907 a 2023 zaznamenáno 20 potvrzených a 12 možných párů.

Tyto nálezy ukazují, že se druh na Moravu opatrně vrací – a že česká krajina může hrát roli i v jeho hnízdní biologii, nejen v potulkách.

Jak se potulky studují

Ornitologové kombinují přímá pozorování, kroužkování a satelitní telemetrii. Díky vysílačům víme, že jednotliví ptáci mohou během potulky střídat několik nocovišť a překonat stovky kilometrů.

Kroužkování zase prozrazuje původ ptáků pozorovaných u nás – většina pochází z Panonské oblasti. Data z invazních let ukazují, že potulky poštolek mají celoevropský rozměr a jsou důležitou fází jejich života.