Ptačí chřipka H5N1 dosáhla Antarktidy: Poslední kontinent padl

Únorová studie v časopise Scientific Reports (z prestižního vydavatelství Nature) potvrdila nejhorší obavy epidemiologů: vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1 způsobila první masový úhyn volně žijících živočichů přímo na antarktickém kontinentu. Virus, který se šíří planetou od roku 2021, prolomil poslední bariéru izolace.

Jak vypadá nákaza v praxi

Virus H5N1 způsobuje u nakažených ptáků těžkou meningoencefalitidu – zánět mozkových blan a mozku. Nemocné chaluhy vykazují dramatické příznaky: ztrátu motoriky, křeče s protahováním hlavy dozadu (opisthotonus) a úplnou neschopnost letu. Smrt přichází během několika dnů.

Chaluhy, které se staly prvními obětmi, jsou přitom paradoxně ideálními přenašeči. Jako agresivní mrchožrouti a predátoři útočí na kolonie jiných mořských ptáků a loví mláďata. Právě toto chování z nich dělá efektivní vektory přenosu viru mezi různými koloniemi tučňáků i ploutvonožců.

Proč je situace tak kritická

Antarktická fauna se dosud s tímto typem viru nikdy nesetkala. To znamená naprostou absenci přirozené imunity v populacích. Zatímco ptáci na severní polokouli měli alespoň minimální kontakt s příbuznými kmeny chřipkových virů, antarktičtí tučňáci jsou vůči H5N1 zcela bezbranní.

Riziko je obzvláště vysoké u kolonií tučňáků kroužkových a císařských, které hnízdí v extrémně hustých srocenstvích čítajících desítky tisíc jedinců. Právě vysoká hustota populace vytváří ideální podmínky pro explozivní šíření viru – stačí, aby se nákaza dostala do jediné kolonie.

Cesta viru na jih

Epidemiologové sledují cestu H5N1 již od roku 2021, kdy začal virus decimovat populace mořských ptáků v Severním moři. Postupně se šířil podél pobřeží obou Amerik. V roce 2023 dosáhl Jižní Ameriky a zasáhl kolonie pelikánů a kormoránů v Peru a Chile, kde způsobil úhyny v řádech desetitisíců.

Z Jižní Ameriky se virus přenesl na Falklandy a Jižní Georgii, kde v roce 2023 zahubil tisíce albatrosů. Antarktický poloostrov, který leží jen 1000 km jižněji, byl již jen otázkou času. Chaluhy, které migrují mezi jižní Amerikou a Antarktidou, sloužily jako živý most pro přenos.

Co čeká antarktickou přírodu

Vědci varují před potenciálně katastrofálními scénáři. Pokud se virus dostane do velkých kolonií tučňáků císařských, které hnízdí na mořském ledu, může způsobit mortalitu v desítkách procent. Některé kolonie čítají přes 20 000 párů – úhyn i jen třetiny populace by byl ekologickou katastrofou.

Navíc existuje riziko přenosu na ploutvonožce (tuleně a lachtany), u kterých H5N1 již prokázal schopnost způsobit masové úhyny na jiných kontinentech. Antarktický ekosystém, který tisíciletí fungoval v izolaci od kontinentálních patogenů, čelí testování své odolnosti vůči modernímu globalizovanému světu.