Americká vláda zrušila více než padesát let staré pravidlo, které nově zařazeným ohroženým druhům automaticky zajišťovalo silnou federální ochranu. Nově listovaní živočichové – včetně některých ptáků – už nebudou automaticky chráněni před zabíjením, odchytem či rušením. O ochraně každého druhu bude úřad rozhodovat zvlášť.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v oslabování federální ochrany ohrožených druhů. Úřad pro ochranu ryb a volně žijících živočichů (U.S. Fish and Wildlife Service) v pátek 17. července 2026 zrušil takzvané „blanket 4(d) rule“ – pravidlo, které více než půl století automaticky poskytovalo druhům označeným jako ohrožené (threatened) téměř stejnou míru ochrany jako druhům bezprostředně ohroženým (endangered).
Co znamená „blanket 4(d) rule“?
Americký zákon o ohrožených druzích (Endangered Species Act, 1973) rozlišuje dvě kategorie – druhy bezprostředně ohrožené a druhy ohrožené. Plošné pravidlo dosud automaticky vztahovalo nejpřísnější zákazy (zabíjení, odchyt, rušení, obchodování) i na nově zařazené druhy ohrožené. Nově bude muset úřad pro každý takový druh vydat samostatné, „druhově specifické“ nařízení – teprve to určí, jaká ochrana mu náleží.
Konec automatické ochrany
Změna se týká druhů zařazovaných na seznam nově. Ty už nebudou automaticky chráněny před usmrcováním, odchytem ani rušením – u každého z nich bude o konkrétních zákazech úřad rozhodovat individuálně. Do doby, než takové nařízení vznikne, zůstávají nově listovaní živočichové bez základní federální ochrany.
Souběžně přijalo ministerstvo vnitra druhé pravidlo: při vymezování takzvaných kritických stanovišť pro chráněné druhy musí úředníci nově povinně zohledňovat i ekonomické dopady. Dosud bylo jejich zahrnutí do posuzování dobrovolné.
Kterých druhů se to dotkne
Podle amerických médií je v procesu zařazování na seznam kolem třiceti druhů, které o automatickou ochranu přijdou – od kapustňáka a vydry mořské přes monarchu stěhovavého až po pumu floridskou. Z ptáků se mezi kandidáty řadí například puštík skvrnitý (kalifornský poddruh, Strix occidentalis occidentalis). Na celkové posouzení dnes v USA čeká přes 500 druhů rostlin a živočichů.
Právě u ptáků a dalších obratlovců vázaných na konkrétní biotopy může být povinné zvažování ekonomických dopadů při vymezování stanovišť zásadní – developerské, energetické a zemědělské zájmy získávají v rozhodování o ochraně větší váhu.
Zdůvodnění a kritika
Trumpova administrativa změnu zdůvodňuje snahou podpořit energetickou nezávislost, snížit regulační zátěž a usnadnit výstavbu nových projektů. Ministr vnitra Doug Burgum uvedl, že zákon o ohrožených druzích byl podle něj dlouhodobě zneužíván k blokování rozvoje a že nová pravidla přinesou větší právní jistotu.
Ochranářské organizace naopak varují, že jde o citelné oslabení ochrany přírody. Center for Biological Diversity, Earthjustice i Humane World for Animals upozorňují, že individuální posuzování každého druhu celý proces výrazně zpomalí – zvlášť v situaci, kdy úřadu po personálních škrtech chybějí stovky biologů. Řada druhů tak může na ochranu čekat ještě déle, nebo se jí nemusí dočkat vůbec.
„Plošné pravidlo padesát let bránilo vymírání nejzranitelnějších druhů americké přírody. Jeho zrušení odstraňuje kritickou záchrannou síť,“ shrnují kritici z ochranářského tábora.
Co bude dál
Nová pravidla téměř jistě zamíří k soudům – podobně jako předchozí kroky administrativy v oblasti ochrany přírody. Definitivní dopad na jednotlivé druhy tak zůstává otevřený a bude záviset jak na výsledku soudních sporů, tak na tom, jak rychle úřad zvládne připravit druhově specifická nařízení pro stovky čekajících druhů.
Zdroje: U.S. Department of the Interior / U.S. Fish and Wildlife Service, Federal Register, The Washington Post, Center for Biological Diversity, Humane World for Animals. Zpracováno pro birding.cz.
Zanechat komentář
Zobrazit všechny komentáře →