Výr velký a kulíšek nejmenší: dva světy v jednom podvečeru
Největší a nejmenší sova Evropy v jednom článku. Výr velký (Bubo bubo) – samice na hnízdě v lomu, první letošní zahnízdění. Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) – podvečerní setkání kousek od dutiny ve smíšeném lese. Obě pozorování přes Kowu TSN-66A. Žádný atlas – jen zajímavosti, které u obou druhů fascinují.
Výr velký: apex predátor noční krajiny
Letos na jaře jsem poprvé pozoroval zahnízdění výra velkého v lomu. Samice seděla nehybně v mělké prohlubni na skalní římse – typické hnízdiště tohoto druhu, který si vybírá chráněné převisy, štěrbiny ve skalách a nepřístupná patra. Vzdálenost přes 180 metrů, ale přes Kowu TSN-66A bylo jasně vidět zamračené oranžové oči i nápadná ouška. I když to vypadá, že usíná, velmi dobře o mě veděla. Se vší opatrností a s vědomím udržení vzdálenosti, nedošlo k žádnému rušeni.
Tok výra velkého může začínat už brzy v zimě. Samec hlubokým, daleko slyšitelným houkáním „buú-hůů" oznamuje teritorium a láká samici. Ta odpovídá vyšším, kratším zavoláním. Pokud ji zaujme jak samec, tak nabízené hnízdní místo, vznikne pár na celý život. Samec samici krmí už týdny před snůškou – a pokračuje po celou dobu inkubace, která trvá zhruba 34 dní.
Výr velký je vrcholový predátor v pravém slova smyslu. Loví hlodavce, malé zajíce, ježky, ale i jiné dravce a další sovy. Studie intraguildové predace dokumentují, že v jeho potravě se pravidelně objevují kalousové ušatí, puštíci obecní a další sovy, včetně i sovy pálené a v podstatě všeho co nabízí okolní potravní možnosti. V oblastech Alp výzkum ukázal, že přítomnost výra ovlivňuje rozložení celých sovích společenstev – puštík obecný se svému největšímu nepříteli velmi důkladně vyhýbá, zatímco menší druhy jako kulíšek a sýc rousný paradoxně hnízdí i v blízkosti výra, protože jim poskytuje ochranu před agresivnějším puštíkem. Přímo na okraji tohoto lomu jsem před pár týdny slyšel v noci houkat i samce puštíka obecného, nepamatuji si jestli šlo i mladého nebo starého samce (což se velmi dobře pozná podle hlasu), ale každopádně si nevybral to nejlepší místo pro námluvy.
Kulíšek nejmenší: nejmenší sova s největší odvahou
Druhý podvečer, jiný biotop. Stojíme u smíšeného lesa a kulíšek nejmenší přímo nad námi vylétne z dutiny a usedne na větev. Celý sotva větší než vrabec – je to nejmenší sova Evropy, dlouhá jen asi 15–17 cm. A přesto loví kořist blížící se vlastní velikosti, včetně drozdů. Vyvinul si nepřiměřeně velké pařáty vzhledem ke své velikosti, které mu umožňují přenášet i těžší kořist.
Co mě na kulíškovi fascinuje nejvíc, je jeho zásobárenské chování. Na podzim a v zimě si vytváří zásoby potravy v dutinách stromů – v jedné dutině bylo zdokumentováno až 97 kusů kořisti, většinou hrabošů (Solheim R. (1984). Kulíšek běžně využívá více dutin současně: jednu pro hnízdění, další jako spižírny. Výzkum z Finska ukázal, že kulíšci si pro hnízdění vybírají dutiny v kvalitnějším prostředí s vyšším podílem smrčin, zatímco pro ukládání zásob jsou méně nároční.
V mrazivých zimách kořist v dutinách zamrzne. Malé sovy – kulíšek, sýc rousný i další druhy – pak zamrzlou potravu rozmrazují vlastním tělem: posadí se na ni, stejně jako by zahřívaly vejce. Tento způsob „inkubace potravy" je fascinujícím příkladem adaptace na extrémní podmínky boreálních lesů.
Dva světy, jedno společenstvo
Výr a kulíšek jsou extrémy jednoho řádu. Výr váží až 4,6 kg, kulíšek kolem 60 g – tedy asi 75× méně. Výr je přísně noční, kulíšek je aktivní především za soumraku a svítání. Výr hnízdí na skalách, kulíšek v dutinách po datlovitých. A přesto nedávná česká studie z Vysočiny, kde žijí všechny čtyři druhy sov pohromadě, ukázala, že kulíšek a sýc rousný se v loveckých teritoriích překrývají ze 78 %, zatímco puštíkovi se oba vyhýbají. Výr funguje jako jakýsi „deštník" – jeho přítomnost reguluje puštíka a tím uvolňuje prostor pro menší druhy.
Klimatická změna přináší novou hrozbu především kulíškovi. Finský výzkum přes 16 let sledování prokázal, že s oteplováním se zásoby potravy v dutinách kazí dříve – „mrazák" přestává fungovat. Kulíšci se sice částečně přizpůsobují pozdějším začátkem zásobování, ale změny srážek a teplotních cyklů mohou v budoucnu výrazně ovlivnit jejich přežívání.
Obě pozorování vznikla přes Kowu TSN-66A. U výra na 180 metrech kompaktní šedesátišestka ukázala, proč je v terénu skvělou volbou – lehká, rychle zaostřitelná a dostatečně ostrá i na větší vzdálenosti.
Výr velký vs. kulíšek nejmenší
Velikost
Výr velký: 60–75 cm, rozpětí křídel až 188 cm, hmotnost 1,5–4,6 kg. Kulíšek nejmenší: 15–17 cm, rozpětí křídel 32–39 cm, hmotnost kolem 60 g. Výr je tedy zhruba 4× delší a 75× těžší.
Aktivita
Výr je přísně noční – loví ve tmě díky vynikajícímu sluchu a zraku. Kulíšek je krepuskulární, nejaktivnější za soumraku a svítání, ale loví i přes den.
Hnízdění
Výr hnízdí na skalních římsách, ve štěrbinách a v opuštěných hnízdech velkých dravců nebo černých čápů– žádný hnízdní materiál nepřidává, jen si pařáty vyhrabe jamku pro vejce. Kulíšek je obligátní dutinový hnízdič závislý na dutinách vytvořených datlovitými ptáky.
Potrava
Výr loví kořist od potkanů a ježků až po jiné dravce jako je káně lesní a sovy– je vrcholový predátor bez přirozených nepřátel. Kulíšek loví drobné ptáky a hlodavce, ale dokáže ulovit i kořist blížící se jeho vlastní velikosti, například drozda.
Vztah k ostatním sovám
Výr jako apex predátor reguluje populace puštíků a kalousů. Kulíšek z toho paradoxně těží – hnízdí i v blízkosti výra, který mu svou přítomností poskytuje ochranu před agresivním puštíkem obecným.
🎥 Výr velký (Bubo bubo) - Apex predator si čistí peří po dešti | Kowa optic · více na kanálu Joho Birding
Zanechat komentář
Zobrazit všechny komentáře →