Kalous ušatý v zimě: deniště, výskyt v Česku sčítání a monitoring lokalit 2025

1. Úvod: Jak kalousi zimují

Zimní období je pro kalouse ušatého (Asio otus) klíčové – úspěch celé zimy závisí hlavně na tom, jestli je v krajině dostatek hrabošů a jaké je počasí. Kalousi patří k nejběžnějším sovám v České republice a jejich typickým zimním chováním je společné denní odpočívání na tzv. deništích. Jde o místa, kde sovy ve dne odpočívají – nejčastěji klidné městské parky, zahrady nebo hřbitovy s hustými jehličnany.

Cílem první fáze monitoringu v okrese Ústí nad Labem a části Středočeského kraje bylo zjistit, kolik sov se na těchto místech aktuálně zdržuje a jak jejich početnost a rozložení odpovídají podmínkám letošní zimy.

2. Metodika: Jak probíhalo sčítání

V první etapě bylo prověřeno celkem 9 lokalit. Na každé z nich jsem vyhodnocoval:

• kolik sov se dá bezpečně vizuálně spočítat,
• zda se pod stromy nacházejí čerstvé vývržky a trus,
• jak husté je větvoví, které výrazně ovlivňuje šanci sovy vůbec zahlédnout.

Zjištěné počty proto představují minimální hodnoty – část sov mohla zůstat díky hustým korunám dokonale skrytá.

Kalousi nejčastěji seděli v hustých jehličnanech (túje, smrky), které poskytují nejlepší kryt před větrem, počasím i predátory a zároveň stabilnější mikroklima.

3. Výsledky: Co jsme našli

Na 9 lokalitách bylo zjištěno celkem 49 kalousů ušatých. Rozložení počtů na jednotlivých místech bylo následující: 3, 5, 12, 2, 5, 12, 2, 2 a 6 jedinců.

Z těchto výsledků vyplývá několik důležitých závěrů:

Malé skupiny (2–3 sovy) jsou letos běžné

Rok 2025 není „myší rok“ – hraboši jsou jen na průměrných až podprůměrných hodnotách. V takových letech se kalousi častěji rozptýlí do menších skupinek a zůstávají ve svých hnízdních okrscích. Tyto malé skupiny a páry mi často potvrdili i místní obyvatelé, kteří sovy pozorují na stejných místech celoročně.

Dvě silná deniště s minimálně 12 jedinci

Na dvou lokalitách bylo zjištěno vždy 12 kalousů. Jde o stabilní zimní stanoviště, která pravděpodobně leží v blízkosti míst, kde je stále dobrá potravní nabídka – zejména víceleté pícniny, jako je vojtěška a jetel. Zároveň poskytují výborný kryt a vhodné mikroklima.

Chybí velká zimoviště (20–50 jedinců)

Velká zimoviště s 20–50 sovami se u kalousů objevují hlavně v letech s masivním přemnožením hraboše polního. To letos nenastalo a výsledky tomu odpovídají. Přesto taková deniště v regionu nevylučuji – během druhé výpravy se chci věnovat další zhruba desítce lokalit. Na jedné z nich jsem v minulém roce pozoroval až 80 kalousů a už letos v září a říjnu se tam objevilo kolem 20 jedinců.

4. Co počty ovlivnilo

Hraboš polní v roce 2025

• Jaro 2025: velmi nízké stavy hrabošů,
• léto 2025: růst početnosti hraboše polního,
• současnost: spíše podprůměrná úroveň.

To znamená, že krajina neuživí extrémně velké zimní skupiny kalousů, ale umožňuje vznik středně velkých denišť a menších rozptýlených skupin. Vzhledem k nedostatku hrabošů v širším okolí musí kalousi při lovu často překonávat větší vzdálenosti, což vede k vyšší spotřebě energie a větší potřebě nerušeného denního odpočinku.

Počasí v listopadu 2025

• teplotně průměrné až mírně podprůměrné,
• chybějící souvislá sněhová pokrývka – lov hrabošů je snazší,
• mírnější průběh počasí = méně důvodů tvořit velké, husté zimní skupiny.

V uplynulých dnech se však počasí výrazně změnilo – pole překryl sníh a teplota klesla pod bod mrazu. Je tedy možné, že se situace ještě promění a že se ze severu a severovýchodu přesunou na zimoviště v České republice další kalousi.

Shrnutí

První část sčítání ukazuje stabilní, ale nikoliv extrémně početnou zimní populaci kalouse ušatého v monitorovaném území:

• celkem 49 jedinců na 9 lokalitách,
• dvě výraznější skupiny po 12 kusech,
• většina lokalit obsazena malými skupinkami – pravděpodobně páry a menší skupiny, které se na místě vyskytují celoročně (což potvrzují i místní obyvatelé),
• výsledky odpovídají průměrné až podprůměrné nabídce hrabošů.

Vzhledem k nižší dostupnosti kořisti létají kalousi za potravou na větší vzdálenosti, což zvyšuje jejich energetické nároky a zároveň klade důraz na klidná deniště, kde mohou přes den bezpečně odpočívat. Pokud budou mrazy a sněhová pokrývka pokračovat, může se situace dále měnit – a druhá fáze monitoringu tak může přinést nové, zajímavé posuny v početnosti i rozložení zimujících kalousů.